Přečteno: Červen 23

Je tu další článek s přečtenými knihami za měsíc červen. Jedna kniha lepší než druhá. Co všechno jste přečetli vy? 

Kenna si odseděla pět let ve vězení a po propuštění se snaží získat jediné –⁠ svou dceru. Ovšem minulost nezmizí lusknutím prstu a jsou tu lidé, kteří Kenn neodpustili. Vrací se tedy do města, kde vyrůstá její dcera a kde ji nikdo nevěří. U rodiny bývalého přítele. Ačkoliv nechce, seznámí se s pohledným Ledgerem. Nechtěla se seznamovat, nechtěla být úplně na očích, ale vypadá to, že Ledger bude jediný, kdo ji může pomoci najít cestu ke své dceři. Dokáže si Kenna vybudovat novou a lepší budoucnost? 

Colleen je moje srdcová záležitost a ani tato kniha není zklamáním. Příběh ženy, která sedí za vraždu. Všechno je jinak, než se může na první pohled zdát. Opět je to láskyplný a bolestivý příběh. O tom, jak najít cestu ke své dceři, odpustit minulost a vpustit do života novou lásku. 

Velice dobře promyšlený plán, jak dostat určité lidi na určité místo. Vytrestat je. Vyzkoušet si je. Musejí uniknout z dobře promyšlené smrtící hry. Místnosti, ve kterých každý dokáže své dovednosti. Ukážou silné, ale i slabé stránky. Kdo z nich vyhraje? Kdo za tím vším stojí? Jaký byl motiv? 

Jsem milovník únikových her, ale nikdy jsem nečetla knihu (viděla jsem pouze film). A tohle byla pecka! Bavilo mě to od začátku až do konce. Obdivovala jsem určité postavy a především fantazii spisovatele. Postav bylo v příběhu celkem dost, ale dobře se v tom orientovalo. Každý tam měl svůj příběh, někteří především svůj konec. Chvílemi jsem si přišla, že stojím v místnosti s nimi a prožívám každou minutu. Byla jsem velice překvapená, když jsem zjistila, kdo to celé zinscenoval. 

S Malým princem se v africké poušti setkává letec, který opravuje svůj havarovaný stroj. Povídají si o všem možném. O dobru a zlu. O lásce, přátelství a štěstí. Malý princ navštíví i jiné planetky, ale žádná není jako ta jeho. Malý princ moc dobře ví, že je důležité starat se o svou květinku, kterou vypěstoval na své maličké planetě. Není nic víc. 

Kdo by nemiloval Malého prince. Tuto knihu jsem četla po druhé, tentokrát kvůli knižní výzvě. 

V knize se setkáme s několika příběhy o sériových vrazích. Je to druhý díl (první jsem nečetla, kniha se ke mně dostala náhodou). Příběhy, z kterých jde hlava kolem, rozum zůstává stát a husí kůže po celém těle. Většinou se jedná o vrahy v páru, ale nejsou to žádné maličkosti. Jedná se o hrůzostrašné zabíjení.

Chvílemi jsem skutečně neměla slov a musím říct, že poslední dobou toto téma mám hodně kolem sebe. Sleduji dokumenty, čtu knihy nebo poslouchám podcasty. Pak bývám paranoidní. Ale je až překvapivý, jak se každý příběh liší. 

Příběh Michaeli, která podlehla alkoholu. Žila, dá se říct, šťastný život. Měla manžela, miminko, ale přesto byly věci, které ovlivnily směr. S alkoholem to začalo pomalu, ale jak to tak bývá, rozjelo se to. Nechtěla si nic přiznat, ačkoliv okolí vědělo, že má problém. Závislost. Manželství se jí pomalu, ale jistě rozpadalo, o dítě věčné dohady a neustále sliby, že všechno spraví a alkoholu se už nikdy nedotkne. Trvalo delší dobu, než sama pochopila, že bez odborné pomoci to nezvládne. Nastoupila na léčení. Na společném sezení poznávala nové příběhy a nové tváře. Nakonec si uvědomila, že ji to skutečně pomáhá. Rodina ji podporovala, ale nedůvěra stále přetrvávala. Michaela hledala různé články a osobní příběhy o lidech závislých na alkoholu, ale moc toho nenašla. Přišla s myšlenkou, že by svůj příběh mohla veřejně sdílet. V tom získala naprostou podporu. Její slova si našla čtenáře. Hodně čtenářů. Nejenom, že vypsáním se z pocitů pomáhala sobě, ale pomáhala i druhým, kteří se ocitli na stejné cestě. 

Kniha je poutavě napsaná, nemohla jsem přestat číst. Prožívala jsem to, jako kdybych byla Michaelou, ale zároveň jejím manželem, který tomu celou dobu přihlížel. Jelikož mám v rodině vyléčeného alkoholika, soucítila jsem.